Mnoho z nás má za to, že pokud nemáme dobré vzdělání, nedostaneme dobrou práci. S tímto se setkávají lidé už raného dětství, a proto se děti snaží ve školách a teenageři v dalších ročnících studia. Je to ale pravda? Opravdu bez vysoké školy neseženu ucházející práci?
Být chytrý a být vzdělaný
Mezi těmito pojmy může být rozdíl. Existují lidé, kteří mají ve školách výborné známky, dokážou plnit své povinnosti a následně studují na vysokých školách. Ovšem zdání může klamat a tito lidé se následně jeví jako nepoužitelní v každodenním životě. Ve škole excelovali jen proto, že se pořádně naučili fakta a napsali je do testu. Ve finále tak sice znají letopočty a úmrtí z dob středověkých ale například neumí vycházet s lidmi nebo zacházet s obyčejným nářadím. Naopak chytrý člověk, nemusí mít ve škole nejlepší výsledky a nemusí ani dostudovat vysokou školu. Jelikož ale skvěle ovládá sám sebe a umí racionálně myslet, může svým chováním ostatní překvapit. Takoví lidé mohou následně zastávat vyšší funkce v pracovní hierarchii. Dokážou se bravurně rozhodovat a zastávají tak pozice jako třeba manažer, ředitel nebo vedoucí.
Nemusí se ovšem nutně jednat jen o zdatnost psychickou ale i zdatnost fyzickou. Jedinců, co se raději vrhnou do kariéry řemeslníka i přes jejich vysokoškolský titul je stále více. Je to dáno například tím, že i přes výsledky ve školách jsou manuálně zruční a tato práce je více naplňuje.
Neustálé vzdělávání
Chytří lidé se také vyznačují tím, že se neustále vzdělávají, bez ohledu na věk, práci či dosažené vzdělání. Je to jejich záliba. Pokud se rozhodnete učit se novým informacím i po skončení své školní docházky uvidíte, že rozvinete mnohem více sfér, než jste prvotně zamýšleli. Začněte třeba s tím, co máte rádi. Vzdělávejte se v oboru historie, jazyků, biologie. Na internetu naleznete značné množství učebnic a výukových programů.
Jako zábavný prvek může posloužit například luštění křížovek. Vzdělávání z vás dokáže udělat lepší osobnost.
