Myslím si, že úplně každé malé dítě by si přálo mít doma nějaké zvíře. Abych pravdu řekla, tak já jsem nebyla výjimka. A dokonce ani moje babička ne. Moje babička mi vyprávěla, že když byla ještě malé dítě a chodila do školky, tak ona mi sama říkala, že si strašně přála mít doma krávy. Jenomže jak už to tak bývá, tak v té době to bylo docela normální, když lidé měli doma na statku krávy nebi jiný dobytek či další zvířata. Protože její sousedé měli všichni krávy anebo krásné koně. Také dokonce měli volit. Babička měla stále doma jenom malého osla, který prý byl úplně už starý, že se s ním nedalo ani hrát anebo se na něm vozit.
Ano, moje babička moc ráda jezdila na oslovi, když byla malá. Když jí potom osel zemřel, tak nakonec se její rodiče, moji prarodiče, rozhodli že babičce pořídí právě nějaké malé tele. Nakonec to dopadlo úplně skvěle a babička se potom asi za rok těšila z malého telátka. Samozřejmě, že to potom dopadlo tak, že když kráva vyrostla, tak babička o kravičku ztratila zájem. Bylo ale velice pěkné, že je kráva nešla na žádná jatka, ale babička jí potom využívala na mléko, což bylo super. Kráva se dožila krásných dvaceti let a musím uznat, že zvířata u nás jsou v rodině v oblibě opravdu hodně dlouho.
A také moje maminka zase měla čtyři psi a dvě kočky. Myslím si, že tohle taky opravdu pěkné, protože podle mého názoru je jsi skoro v každé domácnosti. A dokonce psa mám i já. A když už žiji svůj vlastní život mám dvě děti a přítele, tak si nedokážu představit, že bych doma neměla žádné zvíře. Mám doma psa a máme ještě dva křečky, které si přály naše malé děti, tak jsme jim přání moc rádi splnili. A u nás v rodině opravdu se malí křečci ztratí, takže nejsou vůbec na obtíž. A jaká zvířátko máte doma vy? Nebo nemáte žádné. Plno lidí také nemá zvířata, že mají moc málo času.
